Vyšší moc aneb když se stavba střetne s osudem

Pojem vyšší moc v běžném životě příliš často nezaslechneme, nicméně při stavební činnosti se můžeme setkat s řadou případů, které mohou vyšší moc na první pohled připomínat.

Kde leží hranice mezi pouhým zanedbáním povinností či výskytem nepředvídatelných fyzických podmínek a zásahem vyšší moci?

A jak správně rozeznat tenkou hranici mezi nimi? Je to snadnější, než se může na první pohled zdát.

Během realizace stavby může nastat řada výjimečných okolností, které zdrží nebo prodraží její dokončení. Ne každá taková okolnost ale může být považována za zásah vyšší moci. V našem právním řádu však nenajdeme žádnou legální definici vyšší moci. Musíme si proto v tomto směru vystačit pouze s možností zproštění povinnosti nahradit škodu, pokud je realizace stavby zastižena nepředvídatelnou a nepřekonatelnou překážkou nezávisle na vůli jejího zhotovitele.[1]

Jako vyšší moc (vis maior) lze označit skutečnost či událost, která je mimořádná, nepředvídatelná, neodvratitelná a především nezaviněná. Dalším znakem vyšší moci je poté způsobení škody, a to jak v podobě oddálení dokončení stavby, tak v jejím prodražení. Jelikož se vyšší moc nedá ovlivnit, nemůže nikdo nést za její působení odpovědnost. Objednatel proto musí nést náklady na odstranění vlivu vyšší moci sám. Tento princip je starý jako stavebnictví samo, neboť již v antických dobách platila zásada Casus a nullo praestatur[2], tedy že za náhodu není nikdo odpovědný.

Vyšší moc podle FIDIC

Lehce odlišné pojetí vyšší moci však představila Mezinárodní federace konzultačních inženýrů (FIDIC). Ta ve svých vzorových Smluvních podmínkách pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem (Conditions of Contract for Contruction/Red Book) věnovala úpravě vyšší moci a jejím následků samostatnou pasáž.

Oproti našemu právnímu řádu je zde vyšší moc přímo definována, jako výjimečná událost nebo okolnost:

• kterou smluvní strana nemůže ovládat;
• proti které tato smluvní strana nemohla učinit opatření před uzavřením smlouvy;
• které se po jejím vzniku nemohla tato smluvní strana účelně vyhnout nebo ji překonat;
• kterou nelze v podstatné míře přičíst druhé straně.

Abychom mohli událost kvalifikovat jako vyšší moc, musí být výše uvedené body splněny kumulativně. Na rozdíl od obecné právní úpravy zde však není uvedeno, že se musí jednat o událost, která je nepředvídatelná. Vyšší moc musí také samozřejmě bránit v plnění nějaké povinnosti, která je v rámci realizace stavby provedena.

Může se proto stát, že jedna a ta samá událost bude podle občanského zákoníku zásahem vyšší moci, ale nebude již zásahem vyšší moci podle Smluvních podmínek FIDIC. Představme si například, že v místě realizace stavby bude dopředu oznámeno přistání obyvatel planety Melmec. Smluvní podmínky FIDIC budou takovou událost brát jako vyšší moc, neboť splňuje všechny její náležitosti. Nebude se ovšem jednat o vyšší moc z pohledu občanského zákoníku, protože toto přistání nebylo, vzhledem k jeho oznámení předem, nepředvídatelné.

Co všechno lze považovat za zásah vyšší moci podle FIDIC

Smluvní podmínky FIDIC také nabízejí demonstrativní výčet toho, co lze považovat za zásah vyšší moci. Takovou událostí může být například:

• válka, invaze, činnost nepřátel ze zahraničí;
• rebelie, terorismus revoluce, povstání, vojenský převrat;
• výtržnost, vzpoura nebo nepokoj vyvolaný někým jiným, než zhotovitelem stavby;
• válečná munice, ionizující radiace a radioaktivní kontaminace mimo situace, kdy toto riziko náleží zhotoviteli stavby, protože munici, radiaci a radioaktivitu použil nebo vyvolal;
• přírodní katastrofy jako zemětřesení, hurikán, tajfun a vulkanická činnost.

Každá taková situace ovšem může být považována za zásah vyšší moci pouze v případě, že splňuje všechny znaky uvedené v předcházející části.

Mohlo by ale být za vyšší moc považováno také vypuknutí globální pandemie smrtelného virového onemocnění, např. COVID? Bezpochyby se bude jednat o událost, kterou žádná smluvní strana nemůže ovládat, vyhnout se jí nebo jí překonat a také ji nelze v podstatné míře přičíst druhé smluvní straně. Nicméně proti takové situaci mohla smluvní strana učinit opatření před uzavřením smlouvy, a to například v podobě včasného nákupu vhodných ochranných pomůcek svému personálu. Zásah vyšší moci by proto představovala pandemie pouze v případě jejího vypuknutí až po uzavření smlouvy na zhotovení stavby.

Jak postupovat při zásahu vyšší mocí podle FIDIC

1. Ze všeho nejdůležitější je komunikace. To platí i v případě zásahu vyšší moci. Smluvní strana má povinnost o působení vyšší moci informovat druhou stranu do 14 dnů.
2. Oznámení musí zahrnovat také specifikaci závazků, které smluvní strana nemůže v důsledku vyšší moci plnit.
3. Vyšší moc ovšem nikdy nelze použít jako výmluvu pro neprovedení jakékoli splatné platby. Pokud bude stavba zničena náhlým nárazem asteroidu, stále bude objednatel muset zhotoviteli stavby zaplatit provedené práce, i když si je nebude moci převzít.
4. Jestliže vyšší moc působí dlouhodobě, a to nepřetržitě po dobu alespoň 84 dnů a brání provedení prakticky celé stavby, je každá smluvní strana oprávněna od smlouvy odstoupit. Stejné oprávnění mají smluvní strany také v případě, kdy ta samá oznámená vyšší moc působí přerušovaně, pokud délka jejího působení v součtu překročí 140 dnů. Takovou situaci mohou představovat například opakované teroristické útoky jedné skupiny atentátníků.
5. Po odstoupení od smlouvy ještě musí smluvní strany vyrovnat všechny své dluhy a závazky v souladu se smlouvou. To už je ale samo o sobě téma na samostatný článek.

Smluvní podmínky FIDIC obsahují kompletní, a především komplexní úpravu vyšší moci, kterou náš právní systém prozatím postrádá. Pokud tedy budete realizovat stavbu a nechcete se nechat překvapit vyšší mocí, zahrňte její úpravu přímo do smlouvy o dílo. Pak už je jen na vás, zda k tomu využijete právě Smluvní podmínky FIDIC.

Pokud vás ale již vyšší moc zasáhla a nevíte, co s tím, obraťte se na nás a my se o to postaráme.